Milí farníci,
opět nám nadešla doba postní. Letos, stejně jako loni, se jedná vzhledem
k přetrvávající situaci o tvz. Velký půst. Ten jsme si nevymysleli, ale
byl nám uložen.
V této souvislosti mě napadá dvojí: Nemusíme si vymýšlet a ukládat bůhví
jaká předsevzetí, úplně postačí pokorně a pokojně přijmout danou dobu a
bez brblání ji prožít. Už to není málo.
To druhé souvisí s možným osobním předsevzetím, které přeci jen k postu
patří. Možná máte taky zkušenost tzv. Velkých očí, kdy si v počátečním
nadšení uložíme mnohé, a pak to nezvládneme, nebo zvládneme s velkým
úsilí, a tak zůstává smutek. Zkusme to jinak: Uložme si maličkost, a
usilujme o ni. Snadno ji zvládneme, bude mít radost a uděláme krůček
vpřed. Nakonec poznáme, že i dlouhý život se skládá z každodenních
maličkostí. Ty když sedí, sedí celý život a jsme na cestě k Pánu. A o to
jde.
Nemohu opomenout povzbuzení a připomínku: dělejme, co se dá. Ve všední
den jsou v kostele rezervy. Můžeme přijít.
Totéž platí i o páteční křížové cestě v 17:30 nebo od příští neděle online křížové cesty z našeho kostela vysílaného na youtube.com na kanále naší farnosti.
Požehnaný půst. o. Stanislav.